SVC-001D-002 – svědectví mlynáře

Nejdřív jsme si mysleli, že jde o bouři.
Psi kňučeli už od rána a koně odmítali vyjít ze stájí.
Krátce po západu slunce se země zachvěla.
Jen jednou.
Pak podruhé.
A potřetí.
Lidé vyběhli z domů.
Nikdo netušil proč.
Nad kopcem směrem k lesu se objevilo světlo.
Nebyla to hvězda.
Nebyl to oheň.
Bylo to něco mezi tím.
Pamatuji si, že můj soused Jarek začal křičet.
Ukazoval k tomu světlu.
Tvrdil, že ve středu záře stojí postava.
Nikdo jiný ji neviděl.
Druhý den ráno Jarek zmizel.
Jeho dům zůstal zamčený zevnitř.